O posledním víkendu jste se v zoo mohli zúčastnit Stezky odvahy. Tedy pokud se řadíte k dobrovolníkům.
Kdo se bojí, nesmí do lesa
Při jedné z letních večerních prohlídek vznikl nápad na tzv. EXTRAvečerní prohlídky, které by byly zaměřené vždy na nějaké téma a konaly by se jednou za měsíc. Zhruba o půl roku později přišel Irži s dalším vylepšením - co takhle zkusit Stezku odvahy.
Když se nad tím zamyslíte, tak je to nápad vskutku geniální. Ostravská zoo je tvořena z velké části lesem, stranou od hlavní návštěvnické trasy jsou tzv. botanické stezky, které vedou taktéž lesem, takže by bylo hříchem této situace nevyužít. Zoo jako taková je sice osvětlená, ale na stezkách je tma a jít setmělou noční zahradou, poslouchat zvuky lesa a ještě zvuky, které vydávají zvířata v expozicích, opravdu stojí za to.
Hodina H, minuta M
Sraz jsme určili na 19:30 u hlavního vstupu do zoo. My jsme se sešli už o půl šesté, abychom stihli vše připravit. Kromě toho, že se stala spousta věcí, tak už teď je jasné, že příště by to chtělo větší časovou rezervu. Byť se to nezdá, tak navazování krepáku na větvičky je docela časově náročná činnost.
A tím se dostávám k trase. Trasa vedla... prostě po areálu, víc neprozradím. Byla značená proužky žlutého krepového papíru tak, aby od jedné značky bylo vždycky vidět k té další. Kromě toho jsme udělali kontrolu označenou pochodněmi. Tu jsme označovali ještě společně, poté jsme se rozdělili. Irži dokončoval trasu a já jsem šla k bráně vyzvednout odvážlivce. Trošku mě sice vyděsilo, když u brány nikdo nestál, ale jak se za pár vteřin ukázalo, všichni byli v ten okamžik za rohem mimo mé zorné pole.
Zombíci se rojí
Photo by Irži |
Děkujeme dobrovolníkům za to, že se zúčastnili beta verze, abychom si mohli vyzkoušet, kde jsou slabá místa trasy a vůbec celé organizace. Brzy totiž vše vypukne naostro.
Žádné komentáře:
Okomentovat