Maturity za dveřmi... pustíme je dál?

Tolikrát odkládané jednotné státní maturity se kvapem blíží. Letošní maturanti měli možnost vyzkoušet si, jaké to bude na jaře, už nyní. Maturity nanečisto měly odhalit hlavně technickou připravenost systému, nikoli připravenost žáků.

Trocha čísel

Podle serveru lidovky.cz se maturitní generální zkoušky účastnilo 1225 škol (95,9 %); jen 53 škol se nepřihlásilo. Vyšší úroveň obtížnosti si vybralo 56 285 žáků, zatímco základní úroveň 166 889 (celkem 223 174 zkoušek, 95 410 žáků).

Generálka probíhala od 11. do 14. října a výsledky budou školám zpřístupněny nejpozději 3. listopadu, což je 10 dní před tím, než musí žáci podat přihlášku k oficiální maturitní zkoušce.

Žáci měli možnost přihlásit se na dva povinné a jednu nepovinnou zkoušku. Zvolit si mohli základní nebo vyšší úroveň obtížnosti. Ve shodě s modelem nové maturitní zkoušky konají všichni žáci povinně zkoušku z českého jazyka a literatury (didaktický test a písemná práce), pro druhou povinnou a také nepovinnou zkoušku pak měli na výběr mezi cizím jazykem (didaktický test s poslechovým subtestem a písemná práce) a matematikou (pouze didaktický test).

novamaturita.cz

Takže vlastně ani těch 223 174 zkoušek není konečné číslo, ve skutečnosti žáci dělali na 404 tisíc dílčích zkoušek, protože k 223 tisícům didaktických testů je nutno připočítat ještě 180 tisíc písemných prací (připusťme odchylku způsobenou zaokrouhlením).

Kolik to stálo?

Náklady na realizaci generálky se vyšplhaly na 120 milionů korun, přičemž 85 % jde z fondu ESF (Evropský sociální fond), 15 % ze státního rozpočtu (zdroj: novamaturita.cz). Jednoduchou trojčlenkou tedy dojdeme k tomu, že stát stála jen tato jediná čtyřdenní záležitost 18 milionů korun. Raději nedomýšlet, kolik stála (a ještě stát bude) celá příprava státních maturit.

Maturity nanečisto - (ne)dávná historie

Je to pět let, co jsme měli možnost vyzkoušet si maturity nanečisto i my coby studenti posledního ročníku střední školy. Podoba byla vpodstatě tatáž, jen se tehdy mluvilo o jednotné verzi pro všechny školy. V praxi to vypadalo následovně: aby maturitu měli šanci udělat i žáci učňovských oborů, tak úroveň byla pro gymnazistu zoufale nízká; v matematice navíc s použitím tabulek a kalukaček. Nebála bych se použít výrazu - směšná. Mezi nejtěžší úlohy patřil výpočet přepony v pravoúhlém trojúhelníku (strany a a b byly zadány) nebo třeba výpočet pomocí sinové věty (přičemž vztah nebylo potřeba hledat v tabulkách, neboť byl součástí samotné úlohy a všechny proměnné byly známy).

Státní maturity byly schváleny v roce 2004, ale nikdo nevěděl, kdy budou uvedeny do praxe. Učitelé tak žáky připravovali po celé středoškolské studium na tradiční podobu maturitní zkoušky. Najednou se mají titíž žáci během jednoho školního roku připravit na něco naprosto jiného. Vpodstatě mohou zapomenout na to, který spisovatel co napsal, vždyť postačí, když se naučí "mražený výrobek z brambor" v několika jazycích.

Převzato z ilustračních testů, novamaturita.cz

Proč stejná maturita pro všechny?

Obvykle se sjednocení maturit obhajuje tím, že onen výsledný "papír" z gymnázia i z učiliště má stejnou formální hodnotu. Navíc k výsledkům státní maturity mohou přihlížet vysoké školy a vlastně se tím mohou i odbourat přijímací zkoušky. To zní celkem logicky. Jestliže všichni budou dělat jednu a tu samou zkoušku, pak jsou její výsledky srovnatelné.

Ale opravdu je ta jednotná maturita tak jednotná? Střední průmyslová škola bude mít určitě jiné priority než všeobecné gymnázium nebo konzervatoř. Český jazyk, matematika, cizí jazyk i další předměty budou mít na každé škole svou specifickou hodinovou dotaci. Oblast matematiky, kterou se budou učit mechanici, bude jiná než ta, kterou se budou učit houslisté.

A co přijímací zkoušky? Už to, že se dnes přistupuje na většině škol ke SCIOtestům, považuji za malou tragédii. Excelentní biolog, který nemá jazykový cit, umí sice zjistit, kdo choval rybičky v červeném domě, ale už nezvládne matematiku, se nedostane na svůj vysněný obor, ačkoliv by test z biologie zvládl levou zadní. Státní maturity by toto sice odbouraly, ale opět porovnáváme neporovnatelné. Těžko říct, jak to bude fungovat v praxi, ale pokud se budou sčítat výsledky všech částí maturitní zkoušky, tak budou mít nevýhodu minimálně ti, kteří jsou sice skvělí matematikové a na nějakém technickém oboru vysoké školy by zářili, ale nezvládnou povinnou část z českého jazyka na tolik bodů, aby mohli být přijati. U stávající podoby maturitní zkoušky  byla alespoň šance, že student z češtiny odmaturuje - pokud neměl totální okno, vždycky si alespoň na něco vzpomněl.

Samozřejmě, tupec, který se nezvládne podepsat, aniž by udělal gramatickou hrubku, nemá na vysoké škole co pohledávat. Ale jsou žáci, kteří si nevěří natolik, aby zkusili naostro těžší variantu a už tím ztrácejí drahocenné body. Navíc rozhodnutí o variantě musí učinit v první třetině maturitního ročníku. Vzhledem k tomu, že poslední ročník střední školy není opakovací, ale žáci se učí i nové věci, může být toto rozhodnutí docela problematické. Je zde i spousta nejasností. Bude mít větší váhu 80% úspěšnost těžší varianty nebo 90% té lehčí?
Navíc se vysoké školy dávají spíše slyšet, že k výsledkům státních maturit při přijímacích zkouškách přihlížet nebudou.

Jestli to celé bude opravdu přínos nebo naopak fiasko, se dozvíme už příští rok na jaře. Jen doufejme, že úroveň maturit neklesne na úroveň některých ŠVP, kdy se třeťáci na základní škole teprve učí poznávat hodiny...