Zatmění Měsíce

Po nucené odmlce je na čase publikovat zase nějaký článek. Postupně se vrátím k několika věcem, které určitě stojí za zmínku. Ve středu 15. června bylo jedno z nejdelších zatmění Měsíce v tomto století. Jaké bylo?

Měsíc

Měsíc je název dvanáctiny roku (jak tvrdí Strejda Gůgl, je to 30,4368499 dne). Měsíc je obecný název pro přirozenou družici libovolné planety. Ale Měsíc s velkým M je jen jeden - Měsíc je jediná přirozená družice naší planety. A také jediné vesmírné těleso mimo Zemi, na kterém stanul člověk.

Měsíc neznámý

Měsíc se díky své rotaci, která je shodná s oběhem okolo Země (přibližně 29,5 dne), natáčí k Zemi vždy jen jednou a tou samou stranou (tzv. přivrácená strana). Tuto stranu vidíme vždy, když je Měsíc v úplňku. Druhá strana se nazývá odvrácená a jednoduše ji nevidíme, protože v době, kdy bychom ji vidět mohli, se Měsíc nachází v novu. Mezi těmito fázemi je možné vidět větší či menší části Měsíce podle toho, jak se posunuje po oběžné dráze - v první čtvrti tvoří písmeno D (dorůstá), po úplňku začne "couvat" a než úplně zmizí, projde ještě fází, kterou lidé nazvali poslední čtvrť.

Moře na Měsíci?

Na Měsíci údajně není voda, ale přesto tam jsou moře. Jak je to možné? Tmavší oblasti na povrchu Měsíce jsou pozorovatelné pouhým okem, a protože člověk má touhu nejen všechno pojmenovávat, ale také připodobňovat k tomu, co zná, pojmenoval tyto oblasti jako mare, což česky znamená moře. Ve skutečnosti se jedná o velké ploché roviny, na kterých nikdy voda nebyla. Asi nejznámější je Moře klidu, kde 20. července 1969 přistálo Apollo 11.

Dalším známým útvarem je kráter Tycho, který se nachází na jižní části přivrácené části Měsíce. Od něj směřují světlé paprsky.

Měsíc a literatura

Právě to, že do dob kosmických sond lidé netušili, jak vypadá odvrácená strana Měsíce, otvíraly se zde možnosti pro spisovatele vědeckofantastické literatury. Jules Verne napsal knihu Ze Země na Měsíc a pokračování s názvem Okolo Měsíce. Líčí zde nejprve stavbu obrovského děla, které dopraví na Měsíc projektil, posléze osudy tří mužů (Michel Ardan, Barbicane a kapitán Nicholl), kteří se vydali na Měsíc tímto projektilem jako primitivní kosmickou lodí. Ačkoliv se na Měsíc nikdy nedostali, při jeho obletu v krátkém záblesku vybuchlého asteroidu spatřili i jeho temnou stranu.

"Konečně vidíme neviditelný Měsíc!"

Světelná záplava jim na několik vteřin umožnila zahlédnout tajuplný kotouč, který lidské oko spatřovalo poprvé.

Co rozeznali na tuto neodhadnutelnou vzdálenost? Několik protáhlých pruhů nad kotoučem, opravdové mraky, sražené v atmosféře silně omezené, neboť z ní vyčnívaly nejen hory, nýbrž i nevalně významené pahorky a valové roviny; zející krátery bez ladu a skladu rozhozené, tak jako je tomu na polovici viditelné. Potom nekonečné prostory, už ne vyprahlé pláně, nýbrž skutečná moře, široko daleko rozprostřené oceány, které odrážely ve svém tekutém zrcadle oslňující hru kosmických ohňů. Konečně na povrchu souší temné rozsáhlé spousty, které v záblescích světla připomínaly nesmírné hvozdy...

Byla to iluze, šálení zraku, optický klam? Mohli vědecky potvrdit pozorování tak letmo získané? Troufli by si vyslovit se pro obyvatelnost Měsíce po tak chabém pohledu na jeho neviditelný kotouč?

Jules Verne: Okolo Měsíce

Často se Měsíc objevuje také v básních. Vždyť co je Luna? Básnicky Měsíc... Ale nejen slavní básníci psali o stříbrném svitu, jednu báseň o měsíční noci napsal i Jaroslav Foglar.

Píseň snílka

Když měsíčné nadejdou noci,
já lesy toulám se sám,
jsa pod žezlem kouzelné moci
a podivnou touhu mám:

Chtěl bych jít na skály vysoké,
kde měsíc v útes září,
a opět v lesy hluboké,
kde v tůni leskem vábí.

Daleko od lidí jít bych chtěl,
tam, kde sám bych mohl být,
kde za druha bych jen zvíře měl,
krásnějším životem žít!

(převzato z Vontove.org... on-line Stínadla)

Měsíc a mýty

Ve starověku lidé Měsíc uctívali. V řecké mytologii je Artemis bohyní lovu a Měsíce, římskou obdobou je pak Diana. Někteří lidé se domnívali, že když se budou příliš dlouho dívat na Měsíc, tak zešílí, ostatně i anglický výraz lunatic můžeme přeložit jako blázen.

Častý je také mýtus o vlkodlacích. Člověk pokousaný vlkodlakem se stává za úplňku zvířetem, narostou mu drápy, srst, zuby... Nutno dodat, že se nemusí jednat jen o přeměnu ve vlka, ale také v medvěda či nějakou kočkovitou šelmu. Psychické onemocnění, při kterém si člověk myslí, že se stal zvířetem (a nejčastěji ve formě vlka), se nazývá lykantropie.

Měsíc neviditelný

Částečně zatměni, 23:30, program Stellarium

Zatmění Měsíce nastane, jestliže se Měsíc dostane do stínu Země. Nezmizí však úplně, ale zbarví se do červena. To je důsledek lomu slunečního světla v zemské atmosféře. Ve středu 15. června 2011 bylo páté nejdelší zatmění Měsíce v tomto století. Fáze úplného zatmění trvala asi hodinu a 40 minut, přičemž střed byl ve 22 hodin a 12 minut, konec 23:03. Částečné zatmění skončilo dvě minuty po půlnoci.

Letos nás čeká ještě jedno zatmění, ale to bude pouze částečné - 10. prosince. Na nejdelší zatmění 21. století si budeme muset počkat ještě 7 let - nastane 28. července 2018.

Vzhled oblohy při vrcholu úplného zatmění, 23:03, program Stellarium

Končící zatmění