Halloween v zoo

Již tradičně se v zoo slaví halloween spojený s lampiónovým průvodem. Každý rok je tato akce spojená také se sběrem plodů pro zvířata a dlabáním dýní.

Původní myšlenka průvodu po zoo vzala za své poměrně brzy, protože nebylo možné "ukočírovat" tolik návštěvníků, aby šli skutečně jako průvod; už první rok u dětské zoo bylo jasné, že to nepůjde. A tak se myšlenka průvodu někdy před dvěma lety změnila v myšlenku nabídnout lidem potemnělou zahradu s otevřenými pavilony.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treatKoledu, nebo vám něco provedu). Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Halloween vznikl z křesťanských oslav svátku Všech svatých a pravděpodobně i z předkřesťanského keltského svátku Samhain - obdoby našeho Nového roku. Název vznikl zkrácením anglického „All-Hallow-even“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané Jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Barvy černá a oranžová.

Wikipedie

Malý Jirka, který si loni vyrobil velice důmyslnou a (zvláště pro mladší děti) děsivou masku smrtky, se letos neúčastnil, a tak jeho roli převzal Irži. Společně s ním jsem coby duch  (někdy také bílá paní a v pár případech i příslušník ku-klux-klanu) hlídkovala před slonincem, aby nešel dovnitř nikdo s rozsvícenou svíčkou. Nutno dodat, že moc návštěvníků jsme upozorňovat nemuseli. Hlavně zpočátku, neboť průvod začínal ve čtyři hodiny a bylo moc světlo na to, aby někdo ten lampión vůbec rozsvícený měl. Později už sice byla tma, ale většina lampiónů byla na baterky. Doslova.

Pavilony se zavírají v šest...

... a proto jsme ještě o půl sedmé jako "duo black and white" před pavilonem strašili. Je pravdou, že když se nehybně sedící smrtka najednou vymrštil, tak se lekl i nejeden dospělý. Vrcholným kouskem byl ale "únos" příliš sebevědomého dítěte.

To, když vidělo, že nejevíme známky života, dodalo si odvahu a přicházelo stále blíž a blíž... Protože patřilo ke skupince dětí, které pokoušely trpělivost strašidel už delší dobu, smrtka se najednou vymrštil, dítě uchopil a odběhl za pavilon. Ostatní děti se rozprchly a po chvíli bylo vidět i onu unesenou holčičku, jak peláší zpátky na hlavní cestu a vzápětí se objevil i smrtka a vyprávěl, jak to celé bylo.

Poté, co zmizel za rohem, se malé zeptal, jestli ještě bude zlobit. Když uslyšel zápornou odpověď vyděšeného dítěte, se slovy "tak utíkej" ji propustil. Dítě uteklo. Nadále však zůstává záhadou, zda ho ještě někdy někdo spatřil. Lze tak soudit z pobaveným podtónem podbarveného dotazu tatínka "kdepak máme naši Terezku?". Smrtka jen ukázal na hlavní trasu. Stále stejně pobaveně tatínek odvětil "děkuji" a odešel.

Nedlouho poté byla ukončena i strašidelná směna a 30. říjen, večer lampiónového průvodu v zoo, skončil.