Velký bratr je postava z románu 1984 od spisovatele George Orwella. Nikdy se nedozvíme, jestli je opravdu skutečný, ale ve společnosti, kde vládne silná diktatura a občané jsou neustále sledováni, je prezentován jako jeden ze zakladatelů Strany. Jeho obrazy jsou vyvěšeny úplně všude, oficiální ideologie se nazývá Angsoc (původně anglický socilismus) a jejími hesly jsou: Válka je mír, Svoboda je otroctví a Nevědomost je síla.
Aby si Strana zajistila naprostou kontrolu, byl vynalezen newspeak. Vycházel z angličtiny, které se říkalo oldspeak a měl ji časem úplně nahradit.
Slovní zásoba newspeaku byla vytvořena tak, aby poskytovala přesné a často velmi propracované výrazivo pro každý pojem, který by člen Strany chtěl slovně vyjádřit, a přitom vylučovala všechny ostatní významy a také možnosti dospět k nim nepřímými metodami.
Newspeak nebyl naplánován proto, aby se rozsah myšlení zvětšil, nýbrž aby se zmenšil, a tomu účelu nepřímo sloužilo maximální okleštění výběru slov.
George Orwell: 1984
Román přináší nejen newspeak, ale také doublethink, což by se dalo přeložit jako podvojné nebo dvojité myšlení. Je to schopnost udržet pohromadě dvě zcela protikladné informace a oběma zároveň věřit.
Strana prohlásila, že Oceánie nikdy nebyla spojencem Eurasie. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla spojencem Eurasie ještě před pouhými čtyřmi lety. Ale odkud tato znalost pramenila? Jen z jeho vlastního vědomí, které i tak musí být brzy zničeno. A jestliže všichni ostatní přijímají lež, kterou Strana předkládá – jestliže všechny záznamy opakují stejnou povídačku – pak lež přešla do historie a stala se pravdou. „Kdo ovládá minulost,“ znělo heslo Strany, „ovládá budoucnost: kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“. A přece minulost, svou povahou změnitelná, nikdy změněna nebyla. Všechno, co je pravda teď, je pravda odjakživa a navždycky. Je to docela prosté. Je k tomu zapotřebí jedině nekonečný sled vítězství nad vlastní pamětí. Říkali tomu „ovládání skutečnosti“; v newspeaku se tomu říkalo doublethink.
George Orwell: 1984
Dost už ale o románu. Pojďme se vrátit do reality všedních dní. Nepřichází něco podobného, byť v menším měřítku, i k nám? Nemluvím teď ani tak o bezpečnostních kamerách jako spíše o social network - sociálních sítích. Je jich celá řada, jmenujme například Lidé.cz, Tuenti, Myspace, Líbímseti, Twitter a samozřejmě také Facebook.
Facebook je opravdovým fenoménem doby, proto se věnujme právě jemu. Položme si však otázku - co je to vlastně Facebook?
Facebook je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. Se svými 500 miliony aktivních uživatelů ( 19. července 2010) je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeložen do šedesáti pěti jazyků.
Wikipedie
Samotný Facebook má heslo "Díky Facebooku můžete navázat kontakty s lidmi a sdílet s nimi své zážitky." Mnozí jej nazývají Xichtoknihou, pro jiné je to celý svět, bez kterého nemohou žít. Pro mne otravná a nebezpečná stránka.
Nemám tam zřízený účet a nehodlám si ho ani v budoucnu zřizovat. Jak tedy můžu vůbec psát o něčem, co vůbec neznám, říkáte si. Celkem jednoduše, Facebook je totiž všude kolem nás. V rádiu vás nabádají, ať se podíváte na stránku jejich stanice - na Facebooku, mnoho institucí, které mají své vlastní internetové stránky, obsahují přímý odkaz - na Facebook. Bohužel se nejedná jen o internetové obchody, kterým jde o jakoukoliv reklamu, což je docela pochopitelné, ale svou stránku tam má například i Ostravská univerzita.
Výlet do historie
Facebook založil Mark Zuckerberg ještě jako student Harvardovy univerzity a výlučně pro ni. Postupně se přidávaly další a další univerzity i v zahraničí; první českou univerzitou byla Masarykova univerzita v Brně. Od 11. srpna 2006 se může připojit kdokoliv starší 13 let. Název údajně vznikl na základě letáků, které dostávají studenti na amerických univerzitách v prvním ročníku a které mají usnadit seznámení studentů. Těmto letákům se říká Facebooks.
Co to umí
Facebook slouží ke kontaktu s lidmi, takže jeho základní funkcí je vyhledávání přátel, spolužáků, spolupracovníků... Nahlédne do adresáře vaší emailové schránky, načte si jej a vyhledává lidi podle emailových adres. Milé, že? Internetová aplikace si sama sáhne do adresáře jiné internetové aplikace a vytáhne si potřebné údaje.
Velký bratr slídí...
Zeď
Psát lze na Zeď přátel, Zeď stránky, které jste fanouškem a samozřejmě na svou vlastní Zeď. Údaje, které se zobrazují na Zdi, může vidět úplně každý, i když lze ručně nastavit úroveň soukromí. Podle nápovědy na Facebooku existují tři typy příspěvků.
"Příspěvky od vašich přátel" a "Vaše příspěvky" je možno upravit v sekci Nastavení soukromí. Třetím typem je "Nedávná činnost" - tyto příspěvky jsou určovány nastavením soukromí u samotného obsahu. Zcela vypnout zprávy o nedávné činnosti nelze.
Velký bratr se dívá...
Aplikace a funkce
Na Facebooku je možné sdílet fotografie, videa, naplánovat nějakou událost, hrát hry nebo si posílat dárky s jinými uživateli.
Za jeden takový internetový dárek uživatel zaplatí dolar. Zdá se to jako pakatel, ale k čemu je virtuální dárek, který je vlastně jen shlukem jedniček a nul?
Velký bratr si pěkně mastí kapsu...
Na nahraných fotografiích je možné označovat jednotlivé osoby. Uživatel jednoduše klikne na fotografii a už na něj čeká odkaz "Označit osoby na této fotce". Pak stačí jen zadat jméno. V případě, že dotyčný není na Facebooku uveden jako jeho přítel, je požádán o zadání emailové adresy označované osoby. Tím se dané osobě zašle žádost o přátelství a email s označenou fotografií.
Velký bratr loví další ovečky...
Šťouchnutí je prezentováno jako snaha o upoutání pozornosti. Na podobném principu pracují i další aplikace jako např. zlechtání nebo obejmutí. Živě si představuji situaci, kdy mi někdo pošle virtuální zlechtání a já se začnu svíjet v křečích smíchu. No, možná ano, ale tak jedině nad stupiditou celého tohoto systému. Virtuální obejmutí snad ani nebudu komentovat. V románu 1984 je láska ideozločinem, zločinem, který je spáchán ne činy, ale myšlením.
Velký bratr řídí naše myšlenky...
Jak se toho zbavit
Člověk by čekal, že smazání účtu bude stejně jednoduché jako jeho zřízení. Omyl.
Možnost, která je na očích, účet pouze deaktivuje. Účet tím bude sice znepřístupněn pro ostatní uživatele, ale setrvává na Facebooku nadále. Jinými slovy - data sice nejsou vidět, ale provozovatel je stále má. Stačí se přihlásit a voilá, účet je zpět.
Definitivně zrušit účet lze přes speciální odkaz, který se nachází v Nápovědě (jestli je možné jej nalézt i jinde, mi není známo). Docela mě pobavil fakt, že nejčastějším dotazem, který je na Facebook-nápovědě vyhledáván, je "odstranit účet" a mezi častými dotazy je na prvním místě uveden "jak mohu svůj účet trvale odstranit?" Člověk by čekal spíše něco ve smyslu "jak to tady funguje".
Doufejme, že smazání přes odkaz je trvalé, ale zda si Facebook i nadále data uchovává, to se asi nedozvíme.
Velký bratr je nesmrtelný...
Při pátrání po tom, jak je možné účet smazat, jsem narazila na jednu kuriozitu. Existuje program, který umožňuje spáchat virtuální sebevraždu a dokonce po sobě zanechat virtuální náhrobek s vlastním epitafem. Podrobnosti přináší článek Sebevražda na sociálních sítích.
Droga
Pro mnoho lidí je Facebook jako droga. Tráví tam veškerý volný čas, místo skutečného kontaktu s reálnými přáteli mají několik stovek virtuálních, se kterými se mnohdy znají jen po síti a absolutně nemohou vědět, jestli ten na druhé straně obrazovky je opravdu tím, za koho se vydává.
Někteří jsou na Facebooku tak závislí, že se připojují i uprostřed noci nebo ráno okamžitě po probuzení.
Většina amerických dívek a žen ve věku 18 až 34 let podle studie společnosti Lightspeed Research přiznala, že tráví více času komunikací po internetu než konverzací tváří v tvář. Pětina dotázaných se budí během noci, aby zkontrolovala svůj účet na Facebooku. Třicet sedm procent respondentek usíná s mobilem nebo přenosným počítačem v rukou.
Novinky.cz
Podle jedné nizozemské studie mají žáci využívající Facebook horší výsledky ve škole, nejhůře jsou na tom studenti, kteří se připojují i během učení. Na to nemusím vytvářet studii, je celkem jasné, že jakákoliv jiná činnost prováděná zároveň s učením, bude odvádět pozornost; z tohoto pohledu je tedy Facebook bez viny.
Velký bratr je všude...
Bezpečnost
V polovině prázdnin se na internetu objevila zpráva o tom, že data stovky milionů uživatelů unikla na internet a mohl si je kdokoliv volně stáhnout. Hacker Ron Bowles využil jednoduchý kód k tomu, aby data získal. Sám se pozastavoval nad tím, že jej nikdo neodhalil.
"Facebook měl mému útoku zabránit a učinit aspoň takové kroky, kterými by mé akci zamezil. Je nepochopitelné, že firma se stovkami odborníků nezaregistrovala narušení takového rozsahu. Řekl bych, že jednali velmi nedbale," uvedl Bowles.
Novinky.cz
Program, který Bowles vytvořil, sice shromáždil data pouze těch uživatelů, kteří si nezměnili přednastavená bezpečnostní nastavení, jenže pomocí těchto dat je možné zobrazit si listy jejich přátel, což znamená, že je možné najít i toho, kdo si bezpečnostní nastavení změnil a chtěl být pro cizí uživatele nevyhledatelný.
Velký bratr ví vše...
31. května proběhla akce s názvem Quit Facebook Day. Šlo o hromadné rušení účtů. Více informací (včetně "top ten" důvodů proč Facebook nepoužívat) přináší článek Má smysl zavrhnout Facebook? Možná ano... Digitálně.cz zase uvedl článek 10 důvodů proč opustit Facebook.
Co říci závěrem?
Facebook je nejen nebezpečný, ale má vliv i na formování lidské (a především dětské) osobnosti, a to převážně negativní.
Je velice jednoduché napsat na Zeď "To se mi líbí" a myslet si pravý opak.
Nebo co si asi tak odnese patnáctiletá slečna z chatování, které obsahuje stupidní výrazivo připomínající newspeak? Výrazivo, které by při kontaktu s kamarády nepoužila. Doufejme.
Je velice jednoduché napsat na Zeď "To se mi líbí" a myslet si pravý opak.
Nebo co si asi tak odnese patnáctiletá slečna z chatování, které obsahuje stupidní výrazivo připomínající newspeak? Výrazivo, které by při kontaktu s kamarády nepoužila. Doufejme.
Ostatně, nechť za mě mluví video, které na YouTube vložil ondrejhejna:
Stane se z nás tupé stádo, které už nepřemýšlí nad tím, co dělá, a jen zběsile kliká na přidávání přátel, o kterých nic neví? Zavrhneme kultivovanou řeč a nahradíme ji dementními anglickými zkomoleninami? Dáme citlivá data do rukou jednomu gigantu, aniž bychom věděli, co se s nimi všechno děje?
Velký bratr tě sleduje... VŠUDE!!!
Výborně napsáno. Nedovolím si dopsat zkušenost s Hynkem na letošním Puťáku, kdy při desetiminitovém přestupu na nádraží v Praze vzal do rukou mobil a prohlásil: "Napíšeme si na fejsbůk, že jsem v Praze." Raději nevědět, jak často své info v bublině měnil, ale kdybych šel někomu takovému po krku, voilá, do čtyřiadvaceti hodin je má oběť přesně tam, kde chci... Dexterovi by se to sakra líbilo.
OdpovědětVymazat