Poslední paprsky slunce se ztrácejí za hradbou stromů a jejich záře pomalu pohasíná. Z rybníka se ozývá žabí koncert, když tu... ŽBLUŇK! Stíny se dlouží a najednou něco zašustí v křoví. Noc začíná nabývat vládu nade dnem. Blikotající plamínky svíček se snaží zaplašit temnotu. Někdo se zvedá a odchází vstříc neznámému...
V těchto několika větách je vlastně shrnuto, co se dělo v pátek a v sobotu v Zoo Ostrava. Stezka odvahy byla ale docela výjimečná akce, a tak jí pojďme věnovat více řádek.
Fáborky, kam se podíváš
Stezka odvahy v zoo nebyla od toho, abychom lidi strašili. Od začátku šlo o cestu nočním lesem se vším, co k tomu patří. A to jsou hlavně zvuky. Zvuky, které přes den nevnímáme, nebo se začínají ozývat až večer. S celým nápadem přišel Irži (Jirka Slanina) a už jednou jsme si vše vyzkoušeli v tzv. betaverzi s dobrovolníky. Podrobnosti si můžete přečíst v článku Víkend se zombíky.
Jak se taková Stezka připravuje? To se sejdete s několikahodinovým předstihem, vytisknete osvědčení o absolvování, nachystáte petrolejku, pochodně a... fáborky. Fáborky jsou proužky krepového papíru, které označují celou trasu. Jednou jsou přivázané na větvičce, podruhé na kmeni stromu, potřetí na plotě, ale vždy tak, aby od jednoho bylo vidět ke druhému. Tedy aspoň ve dne.
Když je ještě světlo
Představte si situaci: je 20. (21.) května, osm hodin večer, Stezka začíná. Jenže venku je ještě světlo. Co teď? Vyřešili jsme to tím, že jsme vzali nějaké lebky, kůže, peří, zuby, ostny a krunýře a popovídali o nich pár zajímavostí. Přece jenom jsme v zoo. Kdo chtěl, mohl si i šáhnout. Na preparáty. Pak ještě znovu shrnout pravidla, zdůraznit důležitost zachování ticha a pořádku na trase a už se do šera nesla první slova strašidelné povídky...
Fáborky, které nebyly
Trasa vedla převážně místy, kde se dalo předpokládat, že fáborky do druhého dne vydrží, protože hlavní vlna návštěvníků obvykle obchází jiná místa. Tam, kde hrozila jejich ztráta uškubnutím nějakým příliš pořádkumilovným návštěvníkem, jsme je uklidili ještě po skončení první ostré verze Stezky odvahy. Vzali jsme pochodně, odstranili zbytky Kontrol a s pocitem dobře odvedené práce se kolem půlnoci vydali k domovu.
Na druhý den, v sobotu, jsme se opět sešli, abychom vykonali všechny přípravy a doplnili fáborky. Nejdřív to vypadalo dobře, fáborky byly tam, kde být měly a nebyly tam, kde jsme je vzali. Ale pak nastal úsek, kde být měly a nebyly. Někomu asi strašně vadily, a tak se je jal aktivně strhávat. Kdyby je oškubal a vyhodil, tak by to bylo "půl bídy". Jenže my jsme nejen navazovali nové, ale také sbírali spoustu rozcupovaných kousíčků krepáku, které byly prostě všude.
Konečně jsme se dostali k cíli a najednou... jsme neměli co vázat. Kdyby byla trasa o padesát metrů delší, asi by nám nezbylo, než začít pomateně pobíhat a panikařit. Vlastně co to povídám - měli jsme to vypočítané na fáborek přesně.
Nutno dodat, že v pátek se sice obloha zatáhla a občas se i ozval hrom, ale v sobotu to vypadalo daleko hrozivěji. A když ještě navíc začalo pět minut před začátkem Stezky pršet, najednou vypadala ta hodina, kterou jsme strávili navazováním nových fáborků, jako ztracený čas. Naštěstí účastníci nebyli z cukru.
Střípky zážitků
V cíli se s přicházejícími účastníky rozproudila živá debata o tom, co koho cestou potkalo. Prvnímu večeru vévodila historka bloudění u Slunečí louky. Z toho jsme si vzali ponaučení a na druhý den vylepšili značení. Pravda, ona ta botanická stezka není moc vidět, když je celá zarostlá trávou. Druhý večer zase všichni tápali u lesního altánu, ačkoliv značení bylo shodné s pátečním.
Jedna slečna se vyděsila velkého šplouchnutí v rybníce, protože si byla jistá, že kapr to nebyl. Jednomu mladíkovi zase přestala svítit baterka v polovině trasy. A pak byl jeden, kterému se podařilo objevit dvě zaparkovaná auta. Kde? Tak to nevíme ani my.
Všichni ale nakonec v pořádku došli do cíle, všichni přinesli kontroly a všichni se shodli na tom, že to byla zajímavá akce. A to je pro nás tou největší odměnou.
Chcete-li si přečíst více, ideální volbou je IržiBLOK se svým článkem Stezka ODVAHY :: první dva termíny za námi
Žádné komentáře:
Okomentovat