Ptáci

Legendární horor ještě legendárnějšího filmaře, mistra hororů, Alfreda Hitchcocka. O něm ale dneska řeč nebude. 1. dubna se totiž slaví Mezinárodní den ptactva, a tak jsme pro dubnovou večerní prohlídku v Zoo Ostrava, která byla 30. dubna, zvolili téma Ptačí měsíc. Článek tentokrát vzniká s dost velkým zpožděním. Teď už na něj ale konečně uzrál čas.

Všude samí ptáci...

Březnová večerní prohlídka byla na téma Život v korunách. Ačkoliv v korunách nežijí jen ptáci, velká část prohlídky byla právě o nich. Toho jsme využili a trasu jen částečně upravili a doplnili. Minulý měsíc nebyli plameňáci (takového plameňáka na stromě opravdu moc často neuvidíte), tak jsem si to teď vynahradila a rozpovídala se o nich trošku více. Především proto, aby se Irži mohl připravit na scénku s mandarinkou.

Všude samí ptáci... Opravdu? Od Čínské zahrady jsme zamířili po cestě dolů směrem k pandě. Najednou přiběhl Irži, zatáhnul nás k pandě a nadšeně se rozvykládal o ní, o samečkovi, o šestém "prstu" a všem ostatním. Až po mé otázce, zda má panda peří, křídla nebo zobák si uvědomil, že je trochu mimo téma. Nutno ovšem dodat, že celá "scénka s pandou" byla opravdu jen scénka na vyplnění obrovské mezery bez ptáků.

Kočky

Nezbláznila jsem se, stále se bavíme o večerní prohlídce na ptačí téma. Emu hnědý, velký nelétavý pták z Austrálie, byl totiž hlavním aktérem nové historky o kočce. První historka je o starém kocourovi Snickersovi, který se šel jednou projít do výběhu lvů... když tam byli lvi. Druhá o mladé kočce Chiquitě, která málem neutekla "emákovi", když se náhodou ocitla v jeho výběhu.

Z hrošince do školky

Nový hrošinec, tedy Tanganika, je pořád ještě natolik aktuální, že jsme se rozhodli pro malou odbočku a šli se tam podívat, ačkoliv uvnitř můžou létat tak maximálně kaloni. Po prohlídce hrošince jsme návštěvníkům oznámili, že další zastávka bude ve školce. Tento terminus technicus je potřeba vysvětlit. "Školky" jsou prostory pod výukovým centrem, kde také probíhá výuka. Tentokrát jsme si už předem přichystali preparáty - vycpaniny ptáků, hnízda, peří a vajíčka, aby byla prohlídka zase v něčem jiná, nová, interaktivní.

Jak jsme se nedomluvili

I průvodci jsou jen lidé a jednou to přijít muselo. Mou poznámku o Papui Irži pochopil tak, že se tam půjde, já jsem měla na mysli jen mluvené slovo cestou k pavímu stromu. A tak nás nakonec Irži musel trošku oběhnout, aby si stihl připravit paví ocas a náležitě se přichystal na interview s pávem.

Večer s překvapením

U brány mi Irži nahodil narážku na nejočekávanější slova průvodců, takže jsem se s lidmi rozloučila a už se chystala vypnout mluvítko, když Irži najednou poznamenal, že dneska je to trošku jinak. Letmý pohled přes rameno mi ukázal stůl ozářený svíčkami a na něm dort. Každý účastník dubnových večerních prohlídek tak dostal na cestu ještě kus dortu.

Proč tam dort vůbec byl? To ví snad jen Irži a Malý Jirka, dva spiklenci...